Naše spojka mezi vývojáři a zbytkem firmy. Když něco nevíš, zeptej se Káti
Je kreativní, organizačně i technicky zdatná a chce to využít všechno najednou. Káťa je asi nejvíc multifunkční člen týmu. Patří k vývojářům, ale jen částečně. K tomu s Aničkou Hájkovou, která tento rozhovor vedla, založily interní tvůrčí skupinu Srna & Srna a pod její značkou řeší kreativu, organizaci akcí nebo kulturu ve firmě.
Jak bys popsala svoji funkci ve vývoji?
Nejsem vývojář v pravém slova smyslu, jsem spíš taková spojka mezi vývojovým týmem a zbytkem firmy. V jednom směru přijímám od výzkumníků a našich respondentů podněty, co je třeba opravit. Co zvládnu, to odbavím, zbytek zadám do našeho vývojového backlogu a nastavíme tomu priority. Tak na 90 % zádrhelů, které běžně řešíme, stačím sama. Jsou to typicky věci, jako nefunkční podmínky v dotazníku, chybová hláška v nějakém z našich systémů, příprava dat nebo problém se zobrazováním nějakého prvku. A druhý směr je prezentace novinek z vývoje zase zpátky do zbytku firmy. Tím, že novinky testuju, tak jsem schopná je lidsky popsat a pak případně i pomoct s jejich použitím.
Dokázala bys spočítat všechny funkce, které jsi ve firmě v průběhu let zastávala? Já se dostala asi na 9, ale tuším, že to není všechno. (Event manager, office manager, HR, technical support, copywriter, web designer, grafik, sazeč dotazníků, hlas nespokojených respondentů v Trendaru… )
Bylo toho dost a taky to všechno nespočítám. Říkám si, že kdybych se dneska hlásila na nějakou z dnešních pozic, tak bych ani neprošla, protože nemám formální kvalifikaci. Ale když jsem nastoupila, byla firma ještě maličká, a já jsem docela multifunkční, což se tehdy dost hodilo. Od začátku jsem se věnovala hlavně testování a úpravám našeho stěžejního softwaru – Trendara – kde nám lidi odpovídají na dotazníky. Postupně se k tomu nabalily další vývojové projekty jako byla Mapa voličů, Minuta nebo Atlas Čechů, a organizační věci, na které neměl nikdo čas. Od správy různých nástrojů třetích stran, přes komunikaci na našem webu a sociálních sítích, organizaci společných výjezdů, oslav narozenin až po společné snídaně. Jak firma roste, tak se ty rozjeté projekty přesouvají do vznikajících týmů a rozvíjejí se.
Když jsi v Behaviu začínala, firma byla v hodně punkovém stádiu. Co tě tehdy přesvědčilo, že tomuhle nápadu věnuješ svůj čas a energii?
Manažerka soutěže na vánoční párty.
Když jsme se potkali s Jirkou Boudalem, představil mi Behavio a Trendaro, kam jsem se hned zaregistrovala jako respondent a začala vyplňovat dotazníky. Nacházela jsem přitom různé chyby a psala je do zpětné vazby. A tak dlouho jsem s tím otravovala a ptala se Jirky, kdy to bude opravený, až řekl – hele, pojď to dělat k nám. Takže jsem nastoupila s tím, že jdu zlepšovat Trendaro a dál už to znáte.
V tu dobu jsem byla zhruba půl roku na volné noze a věnovala se úpravám webů a vývoji mobilních aplikací. Nejdřív jsem si myslela, že Behavio bude jenom jeden z projektů, na kterých budu pracovat a ze začátku to tak i bylo. Ale dávno to přerostlo a věnuju se hlavně Behaviu. Sem tam ještě vypomůžu přátelům s jejich weby a online službami, se kterými si neví rady, ale už je to opravdu jen malinko.
První oficiální kancelář Behavio a manažerka nástěnných ozdob. (foceno na cihlu)
Manažerka offsite pobytu v čele Behavio party.
Jsi spolu s majiteli a key account manažerkou Bárou součástí úzké strategické skupiny v Behaviu. Jaká témata tam běžně řešíte?
To taky vyplynulo přirozeně, protože jsem ve firmě dlouho a spolu s Bárou jsme se zabývaly vztahama ve firmě, jak co komunikovat a jak udržet tým nadšený. Tak nás kluci majitelé pozvali, abychom doplnili board o další pohled. Navíc v boardu není žádná žena, takže se i hodilo přidat další perspektivu.
Teď hodně řešíme růst, protože za poslední rok jsme přibrali 10 nových lidí a stále hledáme další kolegy. V interní zpětné vazbě se nám potvrzuje, že je to velké téma, a nesmíme jej podcenit. Přátelské až rodinné vztahy v Behaviu jsou alfou a omegou. Máme změřeno, že sem lidi chodí rádi, mají rádi svoje kolegy, rádi se potkávají… To chceme zachovat.
Podobnou pozici a vývoj ve firmě jsi měla i ve tvém zaměstnání před Behaviem, viď?
Je to tak. To asi vyplývá z mojí potřeby věci zlepšovat a posouvat. V první práci jsem dělala se samýma vývojářema a já jim tak dlouho říkala, co by bylo potřeba zlepšit, až mi začali posílat přístupy a říkat, ať si to upravím sama. S mými dalšími požadavky mě odkázali na HTML a CSS a já se tak začala seznamovat se světem kodérů. Postupně jsem víc a víc chápala, jak fungují weby a vývoj, až jsem začala komunikovat s klienty a stala se accountkou. Zároveň jsem se podílela na nějakém zlepšování firemního prostředí a její kultury.
Tys ale nestudovala nic technického…
Mám vystudovanou Humanistiku a myslím, že díky tomu, že nejsem vyloženě vývojář, tak mám nadhled a nenořím se do detailů. To už je práce jiných. Ze školy jsem si odnesla potřebu hledat další zdroje řešení a to se hodí dost.
Manažerka sportovních aktivit před zavedením Multisportky do firmy.
Programování jsi nezvažovala?
Po škole jsem se chvíli zabývala myšlenkou, že se naučím nějaký programovací jazyk a budu se tomu věnovat. Dokonce jsem docházela na seminář o JavaScriptu, ale nakonec jsem zjistila, že to není pro mě. V poslední době se k myšlence specializace vracím a tentokrát mě láká Rko. Uvidíme.
Ty teď rekonstruuješ ne jeden ale hned dva domy najednou, často vlastníma rukama. Organizuješ letní hudební a uměleckou akci, pomáháš v hospodě svých kamarádů a vůbec mi přijde, že se vždycky zrovna chystáš běžet maraton nebo přejít nějaké pohoří. Přitom znáš každý nový podcast, čteš spoustu knížek... Jak to všechno stíháš?
To se spíš zdá. Ta aktivita jde ve vlnách, někdy toho mám hrozně moc, jedu třeba z kanclu z Prahy k nám na vesnici štukovat, večer jdu pomoct v hospodě a nad ránem řešíme letní akce. Tak to ale není pořád. Navíc si při manuální práci za barem nebo při rekonstrukci odpočinu. Mám to vlastně místo posilovny. Všeobecný přehled si udržuju ráda průběžně, to jo.
Díky za rozhovor. Zítra ti to pošlu přepsané a vysázíš to na web, jo?
Tak jo.